Ze života KZJ
ROK 2011
Vzpomínka na Marii
Připadl mi nelehký úkol napsat článek o naší člence Marii Skulové. Nelehký proto, že Marie nás nedávno opustila ve věku 65 let.
Každý z nás máme svůj příběh, žijeme svůj život, máme své známé, kamarády, rodinu, s nimi sdílíme své radosti i strasti. Zjistila jsem ale, že o Marii mi každý řekne, že ji vlastně moc neznal, že o ní skoro nic neví.
Já sama jsem ji poznala na jaře r. 1984 na královopolském cvičáku. Bylo to setkání krátké, poněkud kuriózní a budiž řečeno, že jsem ji od té doby vnímala pozitivně, protože se mě tehdy zastala v pejskařském sporu. Nicméně pak jsem ji dlouhé roky potkávala jen zřídka. Až když se stala členkou naší brigády, vídaly jsme se častěji, ale opět tak nějak „na dálku“. Byla osobou svéráznou, která žila i pejskařila po svém.
Teď bych mohla začít vypočítávat její zásluhy, úspěchy, kolik měla se psy složených zkoušek, že byla rozhodčí 3. třídy, jaké měla psy… Právě pro tyto informace jsem navštívila její stránky. Náhle mi připadlo, že jsme Marii asi opravdu neznali. Z textů a starých /tak krásně nostalgických/ fotek ke mně promluvil člověk, který pejskařinou žil, miloval psy zřejmě mnohem víc než lidi a víc, než by si kdokoli z nás myslel. Své city nedávala najevo, ale její niterný vztah ke psům byl plný lásky, kterou na rozdíl od lidí právě jen psi dokážou bezpodmínečně opětovat.
Ráda bych se jí teď zeptala, jak to všechno bylo, jaké byly její začátky, jací byli její psi…. Ale už se nezeptám a má vůbec smysl ptát se někoho dalšího? Pro mě tak zůstává memento, že by mezi námi mělo být víc porozumění, vstřícnosti a zájmu o druhé a méně odsudků jen proto, že je někdo jiný než já…
Čas běží, už je to měsíc, ale co je jeden měsíc v lidském životě? Chtěla bych, abychom si na ni vzpomněli i po mnohem delší době, abychom nezapomněli, že byla jedinečná, neopakovatelná a abychom na ni vzpomínali s úsměvem.
Radka Marzyová
Přebor KZJ
Letošní přebor byl ve znamení téměř stoprocentní účasti a tak jsem měla možnost posoudit opravdu hodně výkonů na speciálních pracech. Páteční večer jsem pro kategorii ST 2 připravila překvapení v podobě imitace praktického nasazení. Představila jsem se jako velitel zásahu, psovodi si museli sami vyžádat informace o povaze terénu, počtu pohřešovaných osob a také měli připojit dotaz na zabezpečení terénu (plyn, elektřina). Poté se vydali hledat 3 ukryté osoby (počet samozřejmě nevěděli předem). Jedna z nalezených osob po začátku značení psem měla za úkol sténat. S touto nástrahou se psi vyrovnali naprosto bez problémů a nijak je to nepřekvapilo. Totéž se nedá řici o psovodech a když Alena Jančíková coby figurant sténala „au, to bolí, to bolí“, měli psovodi strach v očích, co tam ten pes proboha dělá?
Posledním zpestřením noční práce byl signál pro opuštění terénu při hledání v hale (pozor, píšťalka signalizuje nebezpečí a je třeba ihned opustit terén). Toto neznal ani jeden psovod a tak si svorně mysleli, že jsou to rušivé zvuky. Práce všech tří psů byla velice slušná, jen Brandy Pavly Foltynové doplatila na nezkušenost (sutiny dělá čerstvě a teprve nedávno složila na mezinárodních zkouškách v Chorvatku T-A) a neporadila si s úkrytem v pneumatikách. Výšku všichni psi zvládli výborně.
Na denní práce v sobotu nastupovala kategorie ST 1 a ze dvou možných osob hledali v terénu jednu. Ztížením této práce byl úplně nový terén pro psy i psovody a nároky na samostatnost, psovod se mohl pohybovat jen po cestě a do prohledávaného terénu za psem nemohl. Až na Bariho Aleny Jančíkové, který nedokázal dohledat místo ukrytí figuranta a značil daleko, se všem psům dařilo a některé práce z hlediska samostatnosti psa a souhry týmu byly doslova lahůdkou pro oči. Pozitivní bylo hlavně u všech psů samostatné nalezení a značení osoby bez přítomnosti psovoda.
Jako výcvikář gratuluju všem, kteří splnili limit a podařilo se jim složit zkoušku , zejména Jarce Šikové s Fredem, která vyhrála kategorii ST 2 a stala se tak vítězem přeboru KZJ pro rok 2011. Děkuju všem soutěžícím, že přišli, schovávali se, postarali se o příjemnou atmosféru této téměř poslední akce v roce 2011 a těším se na přebor 2012. Doufám, že si to úspěšní „jedničkáři“ příští rok rozdají ve vyšší kategorii a letošní štěňata v kategorii 1 zúročí svůj letošní start 
Soňa Šabacká
Stopy byly sice velice jednoduché, ale i tak se mi líbila úroveň předvedených výkonů. Všichni psi měli o stopu velký zájem a stopovali samostatně, tak jak to má být. Nižší bodové hodnocení psovodů od 4. do 7. místa bylo ovlivněno tím, že momentálně přeučují psa označení na konci stopy z polohy na štěkání... Takže jsme se domluvili, že jim figurant může pomoci a já to bodově nějak postihnu.
I když je jasné, že základem naší činnosti je příprava psa na atesty, přimlouvala bych se za to, aby byla vytvořena zkouška pro stopaře ve dvou stupních. Je vidět, že stopy zajímají více našich členů a vzhledem k tomu, že jsou kategorií v IRO, neměla by být u nás tato kategorie takovou popelkou.
Radka Marzyová
V kategorii štěňat bylo pár disciplín z poslušnosti, několik překážek a vyštěkání osoby na přímo. To vše s pamlsky a tak, jak to mají psovodi právě rozpracované. Jako správným budoucím záchranářům šlo skoro všem nejlíp vyštěkání.
Naopak jsem byla překvapená, že ani jeden s pejsků nezvládl pěkné přivolání s přisednutím. Slávka Dexík dokonce málem odvezl na hřbetě. Ale i tak mají všichni poslušnost i překážky krásně rozpracované a štěňátka vypadají jako naše nadějná budoucí mládež.
Regina Samlíková
Viděl jsem všechny práce PT 1 (kromě noční Radky Volné) a musím říct, že se všechny tři feny (shodou okolností kníračky) ukázaly v dobrém světle. Zvláště při denním vyhledání prokázaly, že jim motivace vydrží celých 25 minut. Vítězství si zcela zasloužil David.
V kategorii ST 2 jsem posoudil den v sutině. Tam se Jarka s Pavlou neodvážily ukončit práci, přestože měly nalezeny obě osoby a hledaly potencionální třetí, Zdena zase práci ukončila s jedinou nalezenou a to bylo málo.
Ke kategorii ST 1 bych jen rád poznamenal, že Irena vyhrála naprosto zaslouženě a přesvědčivě. Určitě by jí ale s tak zkušeným psem slušel více start ve dvojkách, než mezi neostřílenými mladíky.
Závěrem nezapomeňme poděkovat všem pomocníkům a jak napsala Soňa, těšme se na Přebor KZJ 2012.
Pavel Šabacký
Fotogalerie: martinsat.rajce.idnes.cz/Prebor_KZJ_CR_4.12.20111
Víkendový trénink záchranářských psů v Malackách,18.-20.11.2011
19. – 20.11. proběhlo další záchranářské soustředění v Malackách, zaměřené na trénink sutin. Tato akce pořádaná kolegy záchranáři pod vedením paní Heleny Pavlíkové má již svou tradici a sjíždějí se na ni psovodi-záchranáři ze všech koutů naší i slovenské republiky. Celý víkend se pilně trénovalo, předávaly se zkušenosti a psi si zaštěkali na spoustu „cizích“ figurantů. Takováto setkání prověří psychickou odolnost psů (spaní v cizím prostředí, zátěž), a psovodům přinesou nové poznatky a možnosti tréninku. Děkujeme za pozvání a těšíme se na jaře 2012.
Fotogalerie:
www.martinsat.rajce.net./Malacky
kvinecka.rajce.idnes.cz/Zachranarske_soustredeni_Malacky_2011_podzim/
MINIZÁVOD
V sobotu 29. října ráno se ve Zbrojovce, u Ergonu a posléze na cvičáku sešla malá společnost psovodů jednotky, kteří měli chuť porovnat výkony svých pejsků.
První částí byla soutěž dvoučlenných družstev, kdy jeden nastupoval v sutině a druhý v ploše, oba pak v poslušnosti / obratnosti podle zkušebního řádu, který vejde v platnost po novém roce. Práce v sutinách probíhaly vcelku bez problémů, všichni čtyři psi našli a označili obě osoby. A tak největší ztrátové body byly za nedostatečnou výstroj psovodů.
V plochách se rovněž nenechal nikdo zahanbit a všichni figuranti byli zachráněni. Nová poslušnost všechny psovody i diváky pobavila a bylo příjemné zjistit, že nejen zkušení, ale i mnozí mladí pejsci vcelku bez problémů dosáhli na limit. A viděli jsme i „devadesátky“.
Bohužel musela pro zranění odstoupit Lenka s Kikinem, takže nakonec pořadí vypadalo takto: (sutina + plocha)
Bučková + Volný 526 bodů
Šabacká + Volná 516
Navrátilová + Šabacká 486
Samlíková + Navrátilová 451
Jediné, co k této části soutěže lze kriticky podotknout je tak malý zájem o účast. Většina členů jako by si neuvědomovala, že takovéto akce (kdy si lze vyzkoušet něco nového, kdy můžeme psa téměř kdykoliv opravit, ale také odměnit) jsou neocenitelnou možností „ostrého“ tréninku.
Druhou částí byla první výběrová soutěž pro MS 2012 v plochách. Po odstoupení Freda Guttera ( z rodinných důvodů) nastoupily jen Jarka Šiková a Jitka Hermanová. Nachystal jsem jim velmi obtížnou variantu ukrytí osob a myslím, že na to svým způsobem obě doplatily. Našly sice obě všechny tři figuranty, ale u jednoho jim psi šli naproti a díky této chybě získaly shodně chybnou známku se 139-ti body. V tu chvíli mne to ještě nenapadlo, ale když si dnes přehrávám obě situace v hlavě, jsem téměř přesvědčen, že prostor, ve kterém byly osoby v trojúhelníku o stranách cca 10-15 metrů ukryty, byl tak přepachován, že se s tím Hamlet ani Kája nedokázali srovnat a vydali se směrem k psovodům ne z nekázně, ale proto, že cítili další osobu.
Na základě neúspěchu mne psovodky požádaly, aby si rovněž mohly zkusit novou poslušnost. Bez tréninku nového tunelu (obě bez bodů) zvládly zbytek velmi slušně a získaly Jarka 80 a Jitka 82 body.
Takže děkuji všem zúčastněným psovodům i pomocníkům a těším se na další setkání už o tomto víkendu... Pavel Šabacký
Výcvikový sraz 15.-16.10.2011
Fotogalerie:
http://martinsat.rajce.idnes.cz/Kobylnice_15.10.2011
Nejkrásnější „letní“ dny naplánovalo počasí na září a tak se myšlenka uspořádat ještě koncem září ve státní svátek 28.9. vodní zkoušky stala skutkem. Od zhruba července se na ně připravovalo několik psovodů a jak se ukázalo, úspěšně. Zkoušky posuzoval pan Karel Pavlík a poslušnost byla na KK Zetor, speciální práce a obratnost se konaly na Olšovci v Jedovnici. V tamější jídelně nám uvařili i výborný oběd. Moc děkuju všem pomocníkům, lodivodovi a hlavně figurantce ve vodě
.
Fotogalerie: http://kvinecka.rajce.idnes.cz/Vodni_zkousky_28.9.2011/
Poslední letošní vodní trénink, Jedovnice 23.9.
Fotografie:
https://picasaweb.google.com/112673531255126656196/OlsovecJedovnice2392011
kvinecka.rajce.idnes.cz/Posledni_trenink_vody_v_roce_2011
Přípravy na Donovaly jsou v plném proudu už od jara
a většina našich psovodů se na ně těší celé léto, zda jet či nejet je většinou rozhodnuto hned. Zbývá dořešit na kolik dní a kde se ubytovat, případně s kým se domluvit na cestu. Malebné horské prostředí, „domácí“ atmosféra a možná i tak trošku tradice lákají z našich řad čím dál více psovodů. Letos se po nějakých úpravách číslo startujících z naší organizace zastavilo na 15ti. Někteří si užili doslova prodloužený pobyt od čtvrtka až do neděle, někteří museli kvůli práci nebo hárání dorazit až v pátek nebo dokonce v sobotu. Poslušnost a dovednost byla opět na starém známém místě, stejně jako terén na plošné vyhledání. Sutina pak na kraji Banské Bystrice – napůl budova,napůl zbořeniště. Po ne příliš pozitivních výsledcích z minulých let, kdy se stopy odehrávaly na pastvinách přímo v Donovalech , zvolili pořadatelé jiný typ terénu cca 40 km od Donoval. A volba to byla přímo excelentní, v kategorii stop totiž splnili speciální práce všichni účastníci. Posuzování se zhostili pánové Ruud Haak jako hlavní rozhodčí a jeho parketou byly sutiny, Daniel Sedlák plochy a stopy a Karel Pavlík stadion – tedy poslušnost a dovednost. A můžeme začít
Od pátku už nám chodily do Brna sms s kladnými výsledky našich psovodů na poslušnostech a obratnostech, já ve dvojici s Janou Zavadilovou jsme vyrazili v sobotu ve dvě ráno a první sluníčko nás přivítalo v Donovalech lehce po sedmé ranní. Jana měla mít poslušnost 7.40, já chvilku po ní v 8.00. Když jsme parkovaly, zmínila se, že si ze začátku nebyla úplně jistá, kdy kterou disciplinu vlastně má. Pojalo mě podezření, vyžádala jsem si harmonogram a zjistila, že Jana nemá 7.40 poslušnost, ale speciál sutinu A a tudíž jen pár minut na přesun zpět do Banské Bystrice a přípravu. Jak je vidět, léčba šokem je na trému nejlepší a Jana s Edou se vrátily se 182 body a nevěřícným výrazem v očích
Já si mezitím střihla s Citou poslušnost a začali se trousit naši psovodi, takže jsme sbírali výsledky, fandili si a užívali si Donoval. Večer nás čekalo společné posezení v hotelu Donly, večeře a v závěru ještě pár skleniček pod hvězdami
A hřály nás některé velmi pozitivní výsledky, např. krásná práce Davida Volného na ploše B, na kterou byla radost se dívat a která vynesla 3.místo v plochách. Taky Regina na tom byla v sobotu velice dobře s 194 body ze sutiny. Už měla hotovou poslušnost i dovednost a body slibovaly pěkné umístění. Nakonec měla stejně bodů jako slovenský závodník ( vítěz z minulého ročníku ), který měl ovšem o dva body víc na speciále, tím pádem pro Reginu druhé místo v sutině. Poslední závodní den neděle mohl ještě hodně věcí rozhodnout a hlavně naši stopaři teprve jeli na speciální práce. A „háravý“ Fred, který brblal, že musí všechny tři disciplíny stihnout za 2 a půl hodiny, zatímco my ostatní jsme na to měli tři dny
A nejenom, že to zvládl, ale zabodoval a splnil limit B. A co teprve naši stopaři
Jolana Kaplanová 3.místo a Pavel Job 4.místo a oba splněné limity B.
Nakonec tedy 3 x bedna pro KZJ a vše v kategoriích B ( stopa, plochy, sutina )!
Co dodat? Příští rok nás čekají jubilejní 20.té Donovaly a tak doufám, že se tam sejdeme opět v hojném počtu a bude se dařit!
Výsledky závodníků KZJ zde
Fotografie: http://kvinecka.rajce.idnes.cz/Donovaly_2011/
http://jimicek.rajce.idnes.cz/Donovaly - fotky z vyhlášení na konci fotoalba
Memoriál Oldy Dvoroka 27.8.2011
Již tradičně se v Hlučíně konal tento závod na počest našeho kolegy záchranáře, rozhodčího a výborného kamaráda, to vše bohužel „bývalého“….
Tentokrát se nás vydala celá banda podpořit organizátory, pokecat s ostatními záchranáři a samozřejmě si zazávodit. Jak bylo celé léto chladné a spíše „podzimní“, poslední týden a víkend nastaly doslova tropy. Ale lidé si nevybírají, kdy se ztrácí a živelná neštěstí se také neplánují na chladné dny, takže hurá bojovat ve víru potu 
Tentokrát měl závod 2 kategorie, celé FL-B nebo jen speciál FL-B bez poslušnosti a obratnosti. Soňa Šabacká a Míša Nytlová nastoupily na celou zkoušku B, Lenka Navrátilová, Radim Janča, Katka Švarcová a Jarka Šiková na speciál bez poslušnosti a obratnosti. V kategorii A(celá zkouška) bylo 6 účastníků, kategorie B (jen speciál) 8 účastníků.
Posuzování se zhostil pan Karel Pavlík a zatímco my se mohli schovat do stínku a pít si chlazené nápoje, z pana rozhodčího teklo a teklo a škvařil se na sluníčku až do pozdních odpoledních hodin. Nejprve proběhly poslušnosti a obratnosti - tam jsme obě s Míšou splnily limit. Následovaly speciály skupiny B (tedy jen speciál) a odpoledne se pokračovalo naší skupinou. Pauzu vyplnil výborný oběd –svíčková a ta tedy stála za to 
Navzdory počasí byla nálada výborná, a psi se snažili jak mohli. Ne všichni můžou vyhrát, ale i tak byly výsledky velmi slušné. A terén rozhodně odpovídal náročnosti stupně B, členitý, hustý, kopřivy, mlází. Některé psy budou vyčesávat ještě týden 
A jak to dopadlo?
V kategorii A (celá zkouška) skončila Míša Nytlová s Matesem na 3.místě (štěstí ji zkalilo to, že na speciálu jim k udělání zkoušky chyběla jedna nalezená osoba a to nezkušeností psovoda), ale i tak – Míšo gratulace a chybami se člověk učí….
V kategorii B si na paty šlapali na 1.místě Lenka Navrátilová s Jackem (194 bodů) a na 2.místě Radim Janča s Barčou (194 bodů a horší čas nalezení první osoby). Co dodat k těmto krásným výkonům v extrémních podmínkách? Asi jen – klobouk dolů!!!
Naši ostatní si zazávodili a zadaří se jim zase někde jinde a někdy příště.
Velký dík organizátorům za nachystání závodu, bohaté ceny, bohatou kantýnu a bezva atmosféru. A za rok zase?
Soňa Šabacká
Vodní výcvik KZJ Nové Mlýny 11.8.
V odpoledních hodinách proběhl další z vodních tréninků na Nových Mlýnech. Počasí se umoudřilo, nepršelo, dokonce místy svítilo sluníčko a voda už byla teplejší než vzduch. Sešly jsme se ve třech, 2 potenciální zkouškaři na W-A 26.8. a jeden zkouškař C do budoucna. Trénovali jsme hlavně skoky ze člunu a sledování člunu, přinášení lana tonoucí osobě do vody a aporty odhozené ze člunu. Díky počasí se trénink vydařil.
Vodní výcvik 4.8. Újezd
Táborová kronika 2011
Posledních 14 dní v červenci patřilo již tradičně výcvikovému soustředění v prostředí Zahradiště. Někteří si ho mohli užít celých 14 dní, jiní vzhledem k dovolené jen týden, ale nakonec se na táboře prostřídala téměř celá jednotka. Pracovní zápal začal hned první týden, kdy Pavla Foltynová a Regina Samlíková ladily formu na Bohemia cup ve vodě, kategorie B. Přihlášená byla ještě Bára Zuchová, ale bohužel zdravotní důvody rozhodly a jet nakonec nemohla. Obě naše děvčata se ale ve startovním poli neztratila, ze 7 závodníků obsadila Pavla s Brendy 4.místo a samozřejmě splněný limit a Regina se Siou se stala vítězkou kategorie B. Více si můžete o této akci přečíst na stránkách Svazu. Kromě vody se pilně trénovaly také plochy, sutiny a stopy a díky Petrovi Marzymu byla k dispozici na táboře překážková dráha IRO i s distancemi. V sobotu se sice měnil turnus, ale někteří se ještě vrátili a nebo počkali a nenechali si ujít seminář o plochách a následně dokončení semináře o stopách. Pozvání přijal kpt. Ing. Vladimír Makeš a přivezl sebou psovoda Kláru Kmoníčkovou . V neděli odpoledne jsme vyslechli teorii plošného vyhledání zaměřenou na praxi (ne sport) a večer to zakončila Klára Kmoníčková krásnou praktickou ukázkou. V Pondělí dopoledne pan kpt. Makeš našlapal našim psovodům praktickou stopu, a zážitky byly velmi barvité a netradiční, když např. části úseku válel sudy a další věci, které člověka běžně nenapadnou. Odpoledne potom připravil pro Kláru Kmoníčkovou vyhledání v ploše na cca hodinu, abychom se mohli podívat na „teorii v praxi“ 
Práce s gps, dobrá orientace v terénu, hledání mladého 2 letého psa 40 minut a nalezení osoby na jedničku – bylo se opravdu na co dívat. Našly se i nějaké chyby a ty jsme posléze navečer rozebrali u videa spolu s předešlými stopami. Zkrátka – stálo to za to a jak panu kpt. Makešovi tak Kláře moc děkujeme. Vneslo to nový vítr do našich řad, takže jsme hned v úterý v tréninku více dbali na práci s větrem a zkusili dát do terénu osobu, která sténala, zpívala a jedna se dokonce na čtyřech pohybovala. Naše psíky to ale nerozhodilo
. V úterý odpoledne odjela jedna skupina na předváděčku do dětského tábora a užili si to nejen děti, ale i my. Největší úspěch mělo jako vždy závěrečné hlazení a házení aportů. Ve středu večer jsme s Reginou a Janou Palátovou připravily„noční stezku odvahy“. Trasa cca na 20 minut kolem rybníka s vyhledáním jedné osoby principem navětření, a nějaké to malé překvapení po cestě
Psovod se měl držet cesty označené svítíčky, které byly vidět při nasvícení baterkou. První pozitivum bylo, že se všichni v pořádku vrátili. Téměř všem se podařilo osobu najít a hodně psovodů opravdu nechalo psa pracovat samostatně a spíše si všímali jeho reakcí, než že by dělali klasický revír. Osoba byla umístěna tak, aby ji pes bez problémů nasál, a figurant měl za úkol psa případně rozštěkat, pochválit a odměnit, aby nedošlo k metodickým chybám. Poslední psovod nastupoval kolem jedné hodiny ranní a pak jsme ještě seděli u ohně a rozebírali naše výkony a zkušenosti. Čtvrtek byl oddechový, ale na pátek jsme s Reginou nachystaly další soutěž, do které se zapojili snad všichni a tentokrát to bylo více pro psovody než psy. Aport z vody (buď pes nebo psovod nebo oba), házení šišek na cíl přes hlavu odloženého psa, opičí dráha (psovod s tenisákem na lžičce a např. slalom, tunel, plazení) na čas a šikovnost, ztížené přivolání přes prostor plný hraček, míčků, misek s jídlem, poházených piškotů a kosti opět na čas, a test na paměť, kdy půl minuty studoval psovod obrázek a potom měl vyjmenovat co nejvíce věcí, které si zapamatoval. Není důležité kdo vyhrál, ale zasmáli jsme se, pobavili a Martin fotil a fotil, takže dokumentace bude bohatá.
Kromě výcviku jsme na táboře stihli také zasedání výcvikové komise a předsednictva, zápisy budou na stránkách.
Většina večerů patřila ohni, kytaře a sprchlo jen párkrát a to mírně, aby se nám umyly terény na stopy. A nesmím zapomenout na naši „mateřskou štěněcí školku“, která kromě stopování pořádala společné vycházky a řádění na rozvoj těch malých osobností.
Na příští rok je již areál Zahradiště objednán a doufejme, že nám počasí vyjde aspoň tak, jako letos . Soňa
Článek o akci na stránkách SZBK: http://www.zachranari.cz/cs/32/61/bohemia-cup-rhw/
Už několik let se parta těch NEJ vydá na MS a zbytek jednotky jim fandí buď z domova, nebo vodního soustředění, které se tradičně koná v době prodlouženého víkendu na začátku července a poslední tři roky na vodní nádrži Kachlička na Vysočině. Ani letos tomu nebylo jinak a tak jsme v sobotu odjížděli celí napjatí, komu se ještě zadaří a žhavily mobily a čekali na zprávy. Sobotní dopoledne na Kachličce bylo zamračené, ale ještě teplé a tak jsme postavili stany, zabydleli se a dokonce odpoledne za vydatného honění se mraků na obloze potrénovali vodu. Tím ale vše „skončilo“. K večeru se ochladilo, obloha zatáhla, začalo pršet a v noci bylo celých 9 stupňů celsia. A protože předpověď slibovala toto počasí až do pondělí a my byli totálně zmrzlí, mokří, v kepmu nebyla možnost se usušit ani si dát teplou sprchu, začali jsme uvažovat o odjezdu. Trošku tomu napomohlo i to, že město kemp značně zdražilo od letošního roku a tak bylo rozhodnuto. Přesunuli jsme se na Zahradiště, kde budeme mít letní tábor a naštěstí bylo volno. Chatky, možnost usušení věcí a posezení v klubovně byla super a tak jsme se i v dešti pustili do práce. Stopy, poslušnosti, štěkání v lese a v pondělí odpoledne první voda. Od pondělí se obloha umoudřila a nebyly sice tropy, ale na trénink vody to stačilo. Večery u ohně byly komorní, ale ve středu se nám ani nechtělo domů. Černou tečkou bylo zanechání kolegů-záchranářů z Hradce v kempu Kachličky. Chtěli jsme je vzít samozřejmě sebou, ale bohužel už při příjezdu v sobotu je odchytil správce a tak si zaplatili pobyt na celou dobu. Dle zpráv ale také nelenili, zajeli si na sutiny a od pondělí trénovali vodu. Tak nám to snad společně vyjde příště
Každopádně to díky zdražení byla letos asi poslední Kachlička a příští rok nás čeká nový kemp, nová voda a nové zážitky. Soňa
Místo semináře o vodních pracech výcvikový sraz a řekla bych, ještě že tak! Nějak jsme se s provozovatelkou kempu nepochopili a tak o víkendu probíhaly přímo na vodě hned dvě akce a ta naše skromná třetí by se tam prostě naprosto regulérně nevešla. Naštěstí se rozumní lidé vždy domluví a tak jsme mohli vodu trénovat sobotu dopoledne, odpoledne a neděli taktéž v dopoledních hodinách. Velký koridor pravda na trénink nebyl, ale naštěstí nám to stačilo a vyřádili jsme se opravdu dosyta. Ostatní účastníci srazu („nevodáci“) si zase užili lesa na štěkání v plochách, terénu na stopy, louky na poslušnost a hlavně kolektivu, který se tu opět sešel a bylo nám prostě fajn.
Teď nás čeká Mistrovství světa, kde budeme našim reprezentantům držet palce, vodní soustředění na Kachličce, letní výcvikový tábor a šup, je tu srpen

Tak všem
- HEZKÉ POČASÍ
- HODNĚ ELÁNU DO PRÁCE
- CVIČIT, CVIČIT, CVIČIT
To všechno před tím byl jen trenink...
Prostě podle mě by takhle měl vypadat měsíční sraz. Být pokaždé někde jinde a hlavně na celý víkend!!! Já byla spokojená!!!! Jitka
co bych Ti k tomu napsal, že byla teplá voda (překvapivě),
že jsme získali dva surfy 3.2 a 3.6 metru dlouhé - cca,
že tam dobře vaří,
že Jarka málem nepřežila vědomostní soutěže kvůli naší nekázni,
Pavel Š.
víkendovou akci naprosto ideální.
Závod v žertovné poslušnosti se Pavlovi povedl, p. Werich by řekl, že to
bylo "napadnutý".
Taky bylo dobré to, že se konala schůze předsednictva, které jsme se mohlli
zúčastnit, a v podstatě kdo chtěl, mohl se vyjadřovat k aktuálním tématům.
Velice kladně hodnotím možnost využití jídelny jako společenské místnosti.
A jídlo měli taky dobré.
Jediný, komu by se dalo něco vytknout byl ten, kdo měl na starosti počasí,
tam to trošku ulítlo... Ale záchranář "není z cukru, ze soli, jen ty v dešti
povolí"... jak říká klasik...
Tak čau, Radka.
za to, že se nám nevydařilo počasí samozřejmě nikdo nemůže, ale myslím, že to hodně narušilo pohodový víkend. Musím říct, že mě Jedovnice jako místo moc vyhovovaly, protože jsou kousek od Brna a přítom je tam moc pěkně. Co bylo naprosto super, tak byl závod a večer ty testíky znalostí( zdravotnický i test psovoda). Ten zdravotnický bychom si měli co nejčastěji opakovat v různýchvariantách, protože nevím jak ostatní, ale já jsem hlava děravá, a co si neopakuji, to zapomínám Trošku mě mrzelo, že jsme nestihli ty ,,džípíesky,,. Na ty jsem se taky těšila. A teda jídlo nic moc
Možná škoda, že jsme neměli sraz už v pátek, že by se toho víc v sobotu stihlo
Měj se krásně Saša
pro mě byl zajímavý večer s testem první pomoci, testem o psech a
vyhlášení psovodů s pěkné a vtipné soutěže atd... tohle potřebujeme
víc než rutinní tréninky, kter je už jakmsi standardem (důležitý,
ale to nedělá společnost). No a že pršelo? Ono to vlastně až tak
nevadilo.
Čau Pavel J.
veliká spokojenost jak s organizací víkendu tak s ubytováním a vůbec s místem jako takovým. Jen jsem si potvrdila, že zatímco můj pes rád cvičí za jakéhokoliv počasí, mě nepřízeň počasí vykolejí na další týden. Verča
Krásné prostředí, super program, skvělé ubytování i přes nepřízeň počasí se nám ani pejskům něchtělo v neděli domů
Jsem pro další pokus, třeba vyjde i počasí. Petra
Krásné poděkování hned v pondělí přišlo od Ireny, já jsem ale mailík smazala a pak mě teprve napadlo, že by tato reportáž mohla být taková „kolektivní“.
Mistrovství Slovinska aneb hlavně se mě neptejte, kde mám psa 1.-3.4.2011
Druhý den ráno nás na ploše přivítal český rozhodčí pan Daniel Sedlák, takže odpadla jazyková bariéra. Les byl rovný, ale hustě zarostlý, s nízkými smrčky a na pravé straně patřil k terénu i kus louky. Kikínek nastupoval jako první a patrně nucená zdravotní pauza před závodem způsobila, že jeho revíry byly kapku předimenzované a viděla (i slyšela) jsem ho vždy jen prvních pár vteřin po vyslání. Asi aby prověřil i moji kondici, našel nejdříve druhou osobu a já se pěkně proběhla přes půl terénu a zase zpět. Pan rozhodčí náš výkon ohodnotil 194 body.
Hned po nás nastupovala Irena s Timečkem. Ani toho moc často neviděli, Timeček revíroval, na výbornou vyštěkal první dvě osoby, ale bohužel mu tentokrát nepřálo to pověstné plošné štěstíčko a tak bez poslední osoby 132 bodů.
Druhý den začala Irča poslušností a jako obvykle velmi pěkný výkon a zasloužených 45 bodů od pana rozhodčího Viléma Babičky. Honem vyvenčit a nastupovaly jsme obě na obratnosti k panu rozhodčímu Gerdu Thannerovi. Tam kluci bordeří předvedli oba na distancích menší kulturní vložku, kdy si pravý stůl spletli s dálkou, vzali to přes tunel a pak se teprve našli, ale i tak to vyšlo Kikovi na 44 bodů a Timečkovi s problémy na nestandartním žebříku na 40 bodů.
A zase jeden den za námi a už jsem se klepala jen já před poslušností a hlavně před střelbou, která připomínala spíše manévry dělostřelectva. Ale Kikínek se vůbec nebál a jeho veselá a ne zcela přesná poslušnost vyšla na 43 bodů a to už jsme tušili, že by to mohla být i bedna.
A byla :o) V ploše splnilo limit pouze devět psovodů a Kikínek se se ziskem 281 bodů stal Mistrem Slovinska 2011 v plošném vyhledávání. Domů jsme si přivezli obrovský pohár a hlavně spoustu dojmů nejen z vítězství, ale vůbec z celého výborně zorganizovaného mistrovství, vstřícných pořadatelů, bezva závodníků a přátelské atmosféry. Slovinsko je nádherná země plná neuvěřitelně příjemných lidí a opravdu doufám, že se tam zase jednou podívám. Lenka
Fotogalerie: http://kzjcr.rajce.idnes.cz/Mistrovstvi_Slovinska_1-3.4.2011/
První opravdu jarní den (dle teploměru a oblohy) jsme vyrazili do areálu ATC Olšovec na trénink vody. Zjistili jsme, že
- Předpovědi počasí se opravdu nedá věřit a sluníčko začalo pálit, až jsme nasedali do aut na zpáteční cestu
- Nejdéle trvá na tréninku vody příprava věcí a jejich uklizení
- I plastová loďka je hoooodně těžká a díky tomu aspoň mě bolí za krkem a ruce (nevím, jak jsou na tom ostatní)
Ale to nejdůležitější byla radost pejsků z tréninku, kus udělané práce, nikdo nespadl do vody a všichni se těšíme na příště.
Velký dík patří M. Libišovi za nafouknutí člunu, Staně za pomoc s nesením loďky a také rodačce z Jedovnice Lence Kotisové za focení a pomoc s loďkou.
A zase příště…… Soňa
Fotogalerie: kvinecka.rajce.idnes.cz/Vodni_vycvik_KZJ_3.4.2011
Ale pěkně po kategoriích. Ve stopařích nastoupil Jenda Pokorný ze svazu na RH E a ukázal, že stopování je prostě jeho parketa. 98 bodů, k tomu 93 za poslušnost a výborná byla na světě. Fred Gutter mířil výš a jeho Iriska tentokrát nezklamala. F A ve známce velmi dobrá ( 187, 38, 49 ), to je rozhodně slušný výkon.Sutináři se moc nepředvedli, Hanka Banďouchová – naše bývalá členka – zvládla poslušnost RH E na 87 bodů, ale v sutině si se svým šeltiákem Bearneym neporozuměli a zkoušku nezvládli. Relativně ještě hůř dopadla Majka Skulová s Borgiou, nevyšel jim po náročné noci ve službě ranní rozjezd a Marie odstoupila, když sama viděla, že to na poslušnosti zkrátka nejde.Plochaři byli nejpočetnější skupinou. Dokonce hned pět jich nastoupilo na RH E a výsledky byly přepychové. Petra Bučková s Extrou i Bára Zuchová s Arabelou shodně 187, Láďa Novák s Assacrou 178, já s Codym 184 a Alena Francová, tedy nečlenka, ale příznivkyně naší jednotky nám to ukázala. 94 speciál, 98 poslušnost a 192 celkem, tedy výborná a nejlépe složená zkouška dne. Tak snad jim s Chrisem oběma nenaroste nos a budou cvičit dál. Na FL A nastoupily tři psovodi, tedy psovodky, ale zadařilo se jen Janě Palátové s Aphroditou velmi dobrým výkonem 279 bodů. Katka Švarcová s Dianou nepřekročily svůj stín na poslušnosti a Sára Báry Zuchové doplatila na změnu počasí a neudýchala závěr speciálu. Nejvyšší zkoušku se pokusila složit Soňa Šabacká s Citou. Poslušnost i obratnost byly takřka na jedničku ( 45, 47 ), jenže znáte plošné „béčko“ , ke kvalitě se musí přidat i štěstíčko a jedna minutá osoba jim prostě zhatila úspěch.Co říci celkově? Zkoušky proběhly v naprosté pohodě a je tedy nutno poděkovat všem, kteří se o to zasloužili. Tedy nejen panu rozhodčímu, vedoucí zkoušek Regině Samlíkové a psovodům, ale i sluníčku, které se na nás celý den usmívalo a hlavně pomocníkům na všech stanovištích. Staně Libišové, Slávkovi Gabrišovi, Janě Zavadilové, Marcele Rezkové, Evě Lettmayerové, Jolaně Kaplanové, Zdeňce Okřinové, Míše Nytlové a Markovi Kalábovi. Snad jsem na nikoho nezapoměl...Tak ještě jednou díky všem za hezkou neděli a ať nám to celý rok štěká !!!
Pavel Š.
Fotogalerie: http://shedive.rajce.idnes.cz/KZJ_27.3.2011/
Více zde: http://iro-testing.nl
Další fotografie: kzjcr.rajce.idnes.cz/MZ_Nijmegen,_Holandsko_18.-19.3.2011/
2. ročník závodu o „ZMRZLOU VRANU“
Soňa
Únorový výcvikový sraz 12.-13.2.
Únorový sraz KZJ proběhl 12. - 13.2.2011 a jeho náplň byla tentokrát bohatá a pro některé překvapivá. V sobotu ráno jsme se sešli na KK Zetor, kde jsem s pomocí M. Rezkové a V. Nováka předala zkušenosti ze semináře, který pořádal KK Rybníček (M. Valentin a M. Marcišinová) a celé to točila televize (oblastní zpravodajství), jejíž pozvání zrealizovala R. Marzyová a D. Volný. Televize se potom přesunula také na pracoviště sutin a ploch, kde následoval trénink speciálních prací. Jedna skupina si zajela odpoledne na KK Kníničky, a nedělní dopoledne pokračoval sraz opět na sutinách a plochách. Na tento víkend se mi podařilo zařídit vstup do bývalé továrny Ergon a tak byla příjemná změna prostředí. Soňa
Pořad o KZJ v televizi BTV:


















































